Autismus

Cílem projektu Autismus je zkvalitnění péče o děti s autismem v České republice. Projekt Autismus primárně podporuje programy a zařízení, která poskytují lidem s poruchami autistického spektra a jejich rodinám systematickou a komplexní profesionální pomoc.

Finanční podporu získávají zařízení školského i neškolského typu, která poskytují či mají v plánu poskytovat lidem s autismem vzdělání a péči odpovídající evropskému standardu.

V České republice žije zhruba 25 000 osob s poruchami autistického spektra/ pervazivní vývojovou poruchou (dále jen PVP). Každý rok se narodí v České republice okolo 200 dětí s autismem/PVP. Tyto děti a posléze dospělí potřebují odbornou péči prakticky od narození až do smrti. Ačkoliv se již situace v naší republice za posledních deset let mírně zlepšila, síť odborných zařízení (diagnostických, školských a sociálních) je dosud nedostatečná. Děti nejsou zavčas a kompletně diagnostikovány, chybí dostatečně informovaní a specializovaní poradenští pracovníci, na mnohých místech republiky chybí školy poskytující lidem s autismem speciální péči, na které jejich vzdělávání závisí. Děti bez mentálního handicapu s přidruženou pervazivní vývojovou poruchou mají se zařazením do školy extrémní potíže. Jejich fungování ve škole je závislé na přítomnosti asistenta. Financování asistenta však závisí pouze na benevolenci úřadů. V rámci projektu autismu se snažíme o systematické zlepšování této situace.

Definice autismu a PVP:

• Pervazivní znamená všepronikající, tento typ poruch patří k nejzávažnějším vrozeným poruchám dětského vývoje. Dítě má závažné problémy v oblasti komunikace, sociálního chování a v oblasti představivosti. Poruchy autistického spektra doprovází specifický vzorec chování, jehož součástí mohou být i takové projevy jako je destruktivita, agresivní a sebezraňující chování.
• Mnohé faktory či jejich kombinace vedoucí ke vzniku poruchy se dosud nepodařilo odhalit.
• Autismus je poruchou organickou, nicméně umístění a rozsah lézí není dosud jednoznačně lokalizován. Díky multifaktoriálnímu charakteru poruchy se předpokládá, že to není ani možné. Autismus se tak stává v podstatě behaviorálním syndromem, kdy je stanovena diagnóza na základě projevů chování bez ohledu na možnou příčinu vzniku. Autismus může být, a často bývá, kombinován s jinými poruchami či handicapy psychického i fyzického rázu (mentální retardace, epilepsie, smyslové poruchy, geneticky podmíněné vady atd.).
• Jediným prokazatelně úspěšným způsobem pomoci dětem s autismem je speciální pedagogická péče.
• K úplnému vyléčení autismu v 98% případů nedochází. Na druhé straně speciální výchova mírní behaviorální problémy, byl zaznamenán nárůst IQ, zvýšení adaptability a samostatnosti. Pokud osoby trpící autismem nemají speciální přístup založený mimo jiné na hluboké znalosti dané problematiky, ocitají se na psychiatrických klinikách s vysokými dávkami psychofarmak či jsou vylučovány ze škol, do kterých však úrovní svého intelektu patří.

Lidé s autismem jsou dnes vlastně handicapováni dvakrát. Jejich vývoj je primárně hluboce narušen v oblasti komunikace, socializace a abstraktního myšlení již od raného dětství. Navíc schopnosti, se kterými přišly na svět, nedokáží bez speciálního přístupu, kterého se jim ne vždy dostává, využít.